Vatikán Země křesťanství

Obecné

Základní Informace

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský suverénní městský stát, enkláva uvnitř Říma, hlavního města Itálie. S rozlohou přibližně 44 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel a rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv, které podepsali kardinál Pietro Gasparri jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem Italského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchický, kterému vládne doživotně volený římský biskup – papež. Všichni nejvyšší státní činitelé jsou katoličtí duchovní různého národního původu. Papežové od svého návratu z Avignonského zajetí v roce 1377 sídlí převážně v Apoštolském paláci, který se nyní nachází ve Vatikánu.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako je Sixtinská kaple, Vatikánská muzea nebo Vatikánská apoštolská knihovna. Dále k Vatikánu náleží i exteritoriální území se zvláštním právním postavením, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 "patriarchální") sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami, bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika Panny Marie Sněžné a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Název

Název Vatikán pochází od pahorku Vaticanus Mons, na kterém se nachází, a je odvozeno ze starolatinského vates (věštec) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Bažinatá část pod pahorkem se nazývala Campus Vaticanus (Vatikánské pole) a obě byly ještě v dobách pozdního císařství vně Aurelianových hradeb.

Historie

Začátky

Na dnešním vatikánském území vznikla velmi brzy křesťanská svatyně u hrobu svatého Petra, který byl podle tradice v sousedním Neronově cirku umučen. Tento hrob by se měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli pod kryptami chrámu svatého Petra, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů císaře Caliguly. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů odstěhovali do Avignonu, byl papežským sídlem většinou Laterán. Teprve od návratu roku 1377 je Vatikán stálým sídlem papežů.

Dnešek

Dnešní vatikánský stát nahradil Papežský stát (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1860 byla většina území papežského státu připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Armáda a policie

Švýcarská Garda

Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, vojenská jednotka Svatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečí papeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými kantony Švýcarské konfederace z roku 1506. Její příslušníci se vyznamenali během plenění Říma roku 1527. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži švýcarské národnosti, kteří dokončili základní vojenskou službu ve Švýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také halapartnami, a vycvičení jako bodyguardi.

Další Ozbrojené Jednotky

V minulosti k ozbrojeným složkám Papežského státu patřili také Papežští zuávové, Palatini, Jízdní garda a Korsická garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce 1970 papežem Pavlem VI. rozpuštěny a policie byla přesunuta z vojenské do civilní sféry.

Corpo della Gendarmeria je četnictvo, policie a bezpečnostní jednotka Města Vatikán a jeho exteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán.

Základní údaje

vlajka
Vlajka
Státní Znak
Státní Znak

Geografie

Poloha Vatikánu
Poloha Vatikánu
Hlavní město Vatikán
Rozloha 0,44 km2
Poloha 41°54′14″ s. š., 12°27′11″ v. d.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel 921
Hustota zalidnění 1877 ob. / km2 (7. na světě)
Jazyk italština, latina, francouzština
Náboženství
  • Římskokatolická církev 100 %

Státní útvar

Státní zřízení absolutní monarchie, ekleziologická a volená teokracie
Papež František
Kardinál státní sekretář Pietro Parolin
Měna Euro (EUR)